Cipis.wgz.cz

Kalendář

Statistika

Postupové jištění..

Postupové jištění má za účel zkrátit délku pádu. Při volném lezení se do něj pomocí karabiny zapíná pouze lano. Při technickém lezení slouží navíc i k postupu vzhůru, chytá se za něj, přitahuje se, či se na něj stoupá nohama. Postupové jištění se dělá pouze při lezení s "dolním" jištěním, tedy když prvolezec za sebou lano natahuje. Postupové jištění může být ve skále osazené jako fixní (např. nýty, trvale zatlučené skoby), nebo jako přechodné (např. vklíněnce, smyčky, friendy, apod.).

Síly zatěžující postupové jištění při pádu

Spadlý lezec vyvine svým pádem na lano určitou sílu. Zároveň ale na lano působí zdola jistič, který zadržel lano dole v jistící pomůcce (akce a reakce). Následkem toho se lano napne, začne v něm působit rázová síla. Ta se přenáší i na postupová jištění, kterými lano prochází.

Je však dobré si ještě jednou uvědomit poměrně důležitou věc - na postupové jištění působí dvě síly. Jedna se přenáší po laně vedoucím od spadlého lezce, druhá od jističe! A postupové jištění je zatěžováno vektorovým součtem těchto dvou sil.

Ovšem záležitost se trochu komplikuje tím, že do děje vstupuje také tření lana o karabinu (případně karabiny) postupového jištění. Lano, protože je pružné, se následkem zatížení protahuje, a to pochopitelně vždy ve směru ke spadlému lezci, neboť jeho volný pád je tou akcí, která dává celému ději energii. Napnutí lana k jističi je jen reakcí. Tření lana o karabinu tak vlastně pomáhá brzdit pád spadlého lezce. Nu a právě o tuto zadrženou sílu je menší síla v pramenu lana vedoucímu k jističi.

Další faktor, který má vliv na celkové zatížení postupového jištění, je úhel, který svírají oba prameny lana (k jističi, a ke spadlému lezci). Nastává zde taková závislost - čím je úhel mezi prameny lana ostřejší, tím je celková síla působící na postupové jištění větší, ale současně je i větší tření lana v ohybu na karabině, takže síla působící v pramenu lana vedoucího k jističi je menší. A naopak - čím je úhel mezi prameny lana tupější, tím je celková síla působící na postupové jištění menší, ale také klesá síla tření lana v ohybu na karabině, takže síla působící v pramenu lana vedoucího k jističi je větší.

Zde jsou tři modelové situace přibližně vyjadřující tuto závislost:

  • oba prameny lana jsou vedeny ve spádnici - viz. obrázek [1a]

  • pramen lana vedoucího k jističi je veden mírně bokem - viz. obrázek [1b]

  • prameny lana svírání úhel 90° - viz. obrázek [1c]

A jaké je přesné zatížení nejvýše dosaženého postupového jištění, které pád zachytilo, vyjádřené v kN? To nejde dopředu říci, záleží totiž na hmotnosti spadlého lezce, pádovém faktoru, počtu postupových jištění, jejich vzájemné poloze, způsobu jištění, apod. Nicméně byly dělány různé pokusy a měření, a z nich vzešla tato zjednodušená poučka:

  • krátký pád ve velmi blízkém okolí postupového jištění ... cca 3 kN

  • obvyklý pád při sportovním jištění, pád cca 5 m ... cca 6 kN

  • dlouhý volný pád ... cca 15 kN

A pro zajímavost je zde ještě obrázek [1d], který na náhodném modelovém příkladu zachycuje celý děj se vztahy jednotlivých sil působících na postupové jištění při zachycení pádu. Červeně jsou vyznačeny hodnoty zatížení postupových jištění, oranžově jsou vyznačeny hodnoty rázové síly (pnutí lana).

Principy těchto fyzikálních vztahů platí též pro obyčejné odsednutí si do lana, jehož druhý konec drží jistič. Pozor na to, často si lidé myslí, že když si jen odsednou, tak postupové jištění zatěžují jen svou vahou, např. 80 kg. Ale i při odsednutí dochází k vektorovému součtu sil! Takže postupové jištění zatížené odsednutím je namáháno víc, než si myslíme, pokud lezec váží 80 kg, tak pak cca 1,6 kN. Při razantnějším odsednutí i více, může být až 2 kN.  Vyjádřeno v kilogramech to odpovídá cca 160 - 200 kg!