Cipis.wgz.cz

Kalendář

Statistika

Na co dávat pozor..

V současnosti se při sportovním lezení často používá pro zapínání lana do postupového jištění tzv. expreska. Tak se ve slangu nazývá popruhová smyčka sešitá tak, že na dvou koncích vznikají malá oka pro provlečení karabin (viz.obr. 22 a-e). Používá se proto, že smyčka se díky své ohebnosti dobře přizpůsobuje pohybům lana, a tyto pohyby se tak jen minimálně přenášejí na vlastní jištění (např. vklíněnce, apod.).

Jedna karabina na expresce se cvaká do jištění (nýt, skoba,...) a do druhé karabiny se cvaká lano. Karabiny použité do expresky musí mít nosnost min. 20 kN v podélném směru při zavřeném zámku. Ve stavu s otevřeným zámkem musí mít nosnost min. 7 kN. Vlastní smyčka expresky musí mít nosnost min. 22 kN. Nejlépe se do expresek hodí karabiny tvaru “D” - viz.obrázek [2a]. Je dobré karabiny ke smyčce připevnit gumičkou, která brání snadnému samovolnému sklouznutí smyčky na jednu z podélných stran karabiny, kdy může dojít k zatížení karabiny napříč (obrázek [2b], takto zatížená karabina má menší nosnost).

Je-li v expresce karabina s prohnutým zámkem, a právě touto karabinou prochází lano, tak pozor na jeho vypadnutí ven při pádu prvolezce. Lano se může při určitém nevhodném směru zatížení vysmeknout ven. Aby se možnost tohoto vysmeknutí lana z karabiny s prohnutým zámkem snížila, musí se lano vést skrz karabinu s rozmyslem.

1. Je-li jistící prostředek postupového jištění takového charakteru, že způsobuje položení karabin exspresky na skálu na plocho (většinou je to u nýtů), tak v jištěních po zahájení traverzu musíme zámek karabiny orientovat na opačnou stranu, než je směr našeho postupu.

2. V případě, že je jistící prostředek postupového jištění takového charakteru, že způsobuje postavení karabin expresky kolmo k povrchu skály (např. u stěnového kruhu), nutno vést lano skrz karabiny jištění v traverzu shodně se směrem našeho postupu.

Je-li expreska po zapnutí ke skále položená naplocho (např. u nýtu), musí lano být skrz dolní karabinu na expresce vedeno od zdola zadem, a ven z karabiny musí vycházet dopředu nahoru. To proto, aby po případném pádu se lano přes dolní karabinu jen “překlopilo”. Bude-li lano vedeno špatně - viz. obrázek [2c], dojde po pádu jednak a) ke spirálovitému překroucení smyčky expresky - viz. obrázek [2d], což není dobré (spirálovitě zkroucená smyčka je nevhodně namáhána, trpí šité švy na expresce), b) se zvětšuje pravděpodobnost vysmeknutí lana z karabiny, jak bylo uvedeno výše.

Další z možností, jak zabránit onomu vysmeknutí lana z dolní karabiny v expresce - viz.obrázek [2e] - je použít tzv. "JAMES-fintu". Jedná se o to, že dolní karabina se po zapnutí do lana otočí v oku expreskové smyčky o 180° vzhůru nohama, a to tak, aby osička zámku karabiny byla dole a zobáček karabiny nahoře. - Pro snazší představu viz. VIDEO [1]. Jenže aby toto šlo udělat, nesmí být karabina k expreskové smyčce fixována gumičkou. Hrozí tak možné samovolné posunutí karabiny do polohy, kdy bude příčně zatížena. Rovněž manévr otočení karabiny při lezení obtěžuje, zvláště leze-li se těžký výstup, kdy člověk potřebuje expresku hbitě cvaknout a lézt dál. Pokud se leze lehčí výstup a lezec je v klidu, je pak otázkou, zda není lepší použít karabinu s pojistkou zámku.

Karabina cvaknutá do nýtu či skoby musí být zatížena v podélném směru. Jakékoliv zatěžování karabiny napříč přes oko nýtu je nebezpečné. Expreska se může vycvaknout ven z nýtu!

Pozor na malé skalnaté výčnělky v okolí karabin postupového jištění. Po zatížení může být karabina přitisknuta na skálu, a nepatrný výčnělek skály může způsobit malé otevření zámku. Karabina je pak při pádu zatížena v otevřeném stavu, kdy má výrazně nižší nosnost!

Obdobně nebezpečné je otevření zámku karabiny po nárazu na skálu, anebo i ve volném prostoru při zachycení pádu. Dochází k němu tak, že buď při zatížení pádem je expreska prudce přiražena ke skále, a narazí-li na ni svou zadní stranou, zámek karabiny pokračuje setrvačností v pohybu, tedy se otevře, anebo je možnost, že karabina je ve volném prostoru a silným cuknutím lana při zachycení pádu se karabina nakrátko dostane do vibrací při nichž se zámek karabiny otevře - hrozí tzv. efekt “whiplash”. Otevření trvá sice jen na zlomek vteřiny (působením pružinky v zámku je opět brzy zavřen), ale tato krátká doba se víceméně shoduje s momentem, kdy je karabina nejvíc zatížena rázovou sílou způsobenou pádem. Opět tak dochází k zatížení karabiny ve stavu s otevřeným zámkem, kdy má karabina nižší nosnost. Problém částečně řeší použití karabin s drátěným zámkem (drátěný zámek je lehčí a jeho setrvačnost není tak velká), ale k otevření zámku karabiny dojde stejně, jen na kratší dobu. Lepším řešením je, aby karabina měla nosnost ve stavu s otevřeným zámkem aspoň 10 kN. Zcela problém řeší použití karabiny s pojistkou zámku, která zabrání jakémukoliv nechtěnému otevření zámku. Manipulace s karabinou s pojistkou je však pracnější.

Jak už bylo řečeno, efekt "whiplash" částečně tlumí použití karabiny s drátěným zámkem (obr.22e). Drátěný zámek je totiž lehčí, a tak méně náchylný k tomu, aby poté, co byl uveden v pohyb, měl výraznější setrvačnost. Pružinou je tak drátěný zámek velmi rychle po otevření opět přitisknut zpět. Nicméně i přes tuto a další výhody má karabina s drátěným zámkem i pár nevýhod - o tom více na stránce Karabina s drátěným zámkem.

Dalším nebezpečným momentem je zatížení karabiny bočním lomem. Takto zatížená karabina vydrží je velmi málo, někdy může prasknout už při razantnějším odsednutí. Problém se řeší tak, že se do nýtu (skoby,...) naváže popruhová, nejlépe dutá smyčka, svázaná do oka, které sahá nížeji přes onu hranu, o níž se karabina lámala, a teprve do ní se cvakne karabina postupového jištění.

Dutá popruhová smyčka se používá především tehdy, vyskytuje-li se v místě kontaktu smyčky a postupového jištění ostrá hrana (bývají to především planžety nýtů). Popruh totiž má větší hranovou odolnost, než smyčky kulatého průřezu. Tam, kde se na postupovém jištění a na skále nevyskytují ostré hrany, je možno použít i smyčky kulatého průřezu.